Kde se vzaly kontaktní čočky?

Kde se vzaly kontaktní čočky?

Otto Wichterle se narodil v Prostějově v roce 1913. Talent k přírodním vědám a technice měl už v rodině, jeho dědeček měl továrnu na zemědělské stroje. Po gymnáziu zamířil mladý Otto na Vysokou školu chemicko-technologického inženýrství, v roce 1936 už měl doktorát a plánoval zůstat v akademické sféře i nadále. Tomu ale učinila přítrž druhá světová válka a (nyní už doktor) Otto Wichterle se tak přemístil do praxe. Konkrétně do Baťova výzkumného ústavu ve Zlíně.

Právě tady přišel už po roce na to, že určitá umělá vlákna by se dala spřádat. Tento objev před Němci nicméně úspěšně zatajil a výroba se rozjela v roce 1951. Ten polyamid se jmenoval Silon a jeho nejslavnějším využitím není nic jiného než dámské silonky.

Na vysokou školu se ovšem hned po válce vrátil a zaměřil svou pozornost na organickou a posléze i anorganickou chemii. V praxi ho nejvíce zajímala technologie umělých hmot. Traduje se, že ho zaujala diskuse o možnostech výroby umělých částí při léčbě lidského oka. Hledal tak materiál, který by se dal použít pro oční implantáty. A v průběhu padesátých let ho také našel, byl jím HEMA gel, síťovaný hydrofilní gel. Než však stihl svůj výzkum přenést do praktického využití, komunistické vedení školy zařídilo jeho vyhazov.

V praxi tím zdrželi výrobu první čočky o několik let. Wichterle si dokázal ovšem poradit i bez zázemí univerzity, na Vánoce roku 1961 tak doma s pomocí dětské stavebnice sestavil zařízení na výrobu čoček a na něm také první čtyři kusy funkčních kontaktních čoček vyrobil. Je fér dodat, že několik pokusů o výrobu provedli již předtím Wichterleho bývalí kolegové, těm se ale nepovedlo najít správný postup a čočky se jim trhaly.

V momentu, kdy přinesl Otto Wichterle svůj produkt na ministerstvo zdravotnictví, pochopil stát, že tohle je velmi zajímavá věc. Nejen z hlediska zdraví, ale také díky příjmům od zahraničních zájemců o novou technologii. Už v půlce šedesátých let se prodalo několik licencí a v roce 1971 dostaly čočky  firmy Bausch & Lomb povolení k prodeji v USA. Tahle firma je mimochodem velmi úspěšně vyrábí dodnes.

Samotný Wichterle si úcty ale moc neužil. V letech 1968 a 69 byl sice dočasně poslancem, ale kvůli výhradám k normalizaci odmítl pokračovat, následně přišel i o místo vedoucího na Akademii věd a z ředitele odboru se stal řadovým vědcem.

Zajímavý je i příběh velkých příjmů za patent. Československá vláda totiž práva k němu lacino prodala americké formě NPDC, jež pak inkasovala desítky milionů dolarů od mnoha výrobců, kteří patent k výrobě používali.

Samotný Otto Wichterle se dočkal zasloužené úcty a vděku až po roce 1989, kdy se na čtyři roky stal prezidentem Československé akademie věd. Zemřel v roce 1998, ale jeho dílo žije dál v podobě stovek milionů lidí, kterým jeho objev usnadňuje a zpříjemňuje život.

Chcete si o kontaktních čočkách přečíst víc? Máme pro vás články třeba o tom, jaké čočky si vybrat, jak by dopadl souboj mezi brýlemi a čočkami nebo jak čočky nosit v horkých letních měsících

 

 

 

Poznámka: v článku jsou použity fotografie z Wikipedie. Na první je Otto Wichterle, na druhé jeho doma sestavený stroj na výrobu prototypu čoček.