Zákaznický servis
261 399 211

Brýlové čočky

 

Materiály

Od historických počátků optiky bylo jediným používaným materiálem pro výrobu brýlových čoček minerální sklo. Až v polovině 20. století, kdy byl objeven materiál CR39, začaly produkci minerálních čoček nahrazovat čočky organické (plastové). V současné době tvoří plastové čočky ve všech modifikacích provedení 97% světové produkce.    

Minerální brýlové čočky

Materiál minerálních brýlových čoček je tvořen převážně směsí tzv. sklotvorných oxidů, přičemž hlavní  složkou skloviny je oxid křemíku. Přidáním dalších oxidů, jako je oxid olovnatý nebo barnatý, lze změnit index lomu materiálu. Pomocí zvýšení indexu lomu materiálu dosáhneme při užití menšího množství skloviny zachování dioptrických hodnot a průměru brýlové čočky.

Pro výrobu minerálních brýlových čoček se používají indexy lomu 1,5, 1,7, 1,8, 1,9. Čím vyšší index lomu, tím je však sklovina těžší a je zde vyšší disperze. Pro lepší zobrazovací vlastnosti je třeba nanášet kvalitní antireflexní vrstvy, které zvyšují kvalitu zrakového vjemu. U indexů lomu 1,8 a 1,9 je váha již tak vysoká, že se na trhu v podstatě neujaly.

Nespornou výhodou minerální čočky je její velmi pevný povrch. Proto jsou minerální brýlové čočky vhodné do vysoce prašného prostředí, kdy hrozí odření povrchu brýlové čočky. Pro svoji váhu lze však tuto čočku doporučit pouze u nižších dioptrických hodnot.

Plastové brýlové čočky

Plastové brýlové čočky se dostaly na trh v roce 1960, kdy se začal používat materiál CR39, který je lehký a prakticky nerozbitný. Index lomu základního materiálu je 1,5. Vyšší indexy jsou 1,6, 1,67 a 1,74. Čím vyšší je index lomu, tím měkčí materiál je, proto je třeba používat kvalitní zpevňující vrstvy. Pro větší zrakový komfort a vyšší životnost čoček se zpevňující vrstvy dodávají jako součást vícevrstevných povrchů (společně s antireflexní vrstvou, hydrofobní vrstvou a dalšími).

Mimořádně pružnou plastovou čočkou je speciální polykarbonátová čočka pod označením PNX 1,53, která je vhodná do vrtaných brýlí či do brýlí, u nichž je nutná vyšší bezpečnost.

Všechny plastové čočky je třeba opatřit kvalitními tvrzenými vrstvami a dalšími vrstvami, jako je hydrofobní, popřípadě oleofóbní vrstva, nebo antistatický povrch. Tyto vrstvy se nenanášejí bez kvalitní antireflexní úpravy.

Plastové čočky jsou žádané pro svou nízkou hmotnost a vysokou variabilitu indexů lomu. Jsou vhodné obzvláště pro brýle na stálé nebo dlouhodobé nošení a u vyšších dioptrických hodnot. Obzvláště vhodné jsou pro děti. Nesmí se však nikdy zapomenout na kvalitní povrchovou úpravu.

 

Povrchové úpravy a tenčení

Povrchové úpravy jsou nedílnou součástí brýlových čoček, kdy pomáhají čočku udržovat a zlepšují její optické kvality. Kromě tvrzeného povrchu, který lze nanášet samostatně, jsou ostatní vrstvy vázané na antireflexní úpravu. Povrchy dosahují různých kvalit podle množství jednotlivých vrstev. S kvalitním povrchem lze prodloužit životnost čočky.

Povrchové úpravy

  • Tvrzení

Základní vrstvou, kterou by měly být ošetřeny všechny brýlové čočky, je tvrzení. Tato zpevňující vrstva, 3 až 5 mikronů silná, snižuje riziko podření povrchu čočky. Základním nanášením je máchání v lázni tvrdidla. Tak se vrstva nanese pravidelně na obě plochy čočky. Kromě ochranné funkce je tvrzený povrch základem pro nanášení dalších vrstev.

  • Antireflexní úprava

Kvalita obrazu, který je vnímán při pozorování přes brýlovou čočku, závisí na třech fyzikálních vlastnostech materiálu – odrazivost, propustnost a absorpce. Díky odrazivosti vznikají na přední i zadní ploše čočky nepříjemné odrazy, které mohou rušit pohodlné vidění. Zároveň dochází k tomu, že světlo dopadající na povrch čočky ztrácí intenzitu a tím ubírá na kvalitě vnímaného obrazu. Jednoduše řečeno na čočku dopadá více světla než vystupuje po průchodu jejím materiálem. Zatímco propustnost ani absorpci ovlivnit nelze, odrazivost ano. Odrazivost činí přibližně 9 % úbytku dopadajícího světla. Použitím antireflexní vrstvy se sníží odrazivost na minimum a lze docílit až 98% prostupnosti světla.

  • Hydrofóbní úprava, oleofóbní úprava

Hydrofóbní nebo oleofóbní úprava jsou součástí multičetného povrchu a jsou vázány na antireflexní vrstvu. Je to vrstva, která odpuzuje v případě hydrofobní úpravy vodu, v případě oleofóbní úpravy vodu a mastnotu. Tato vrstva pomáhá udržet povrch čočky v čistotě a usnadňuje čištění. 

  • Antistatický povrch

Kromě mastnot, které mohou ulpívat na povrchu čočky, přitahují povrchy (vlivem elektrostatické elektřiny) také drobné částice prachu. Materiál samotný je izolátor, proto sám o sobě elektrostatickou energii nevytváří. Ta vzniká otíráním povrchu. Tím vznikají částice se záporným nábojem, které následně přitahují částice s kladným nábojem. Proto se mezi nanášené vrstvy zařadí vrstva nanočástic, které zamezují vytváření výše popsaného elektromagnetického náboje. Díky tomu nejsou částice k povrchu přitahovány ani na něm neulpívají.

  • Ochrana proti UV záření

UV záření je záření s kratší vlnovou délkou, než jakou má viditelná část spektra, tj. viditelné světlo, jehož přirozeným zdrojem je Slunce. Z hlediska biologických účinků dělíme UV záření podle vlnové délky do tří kategorií – UVA, UVB, UVC.

  • UVA

Asi 95 % UV záření, které dopadá na zemský povrch, je ze spektrální oblasti UVA. Jeho vlnová délka je 315 - 400 nm. UVA záření je částečně filtrováno ozónovou vrstvou, rohovkou a čočkou. Část se ale i přesto dostane na sítnici a žlutou skvrnu.

  • UVB

Záření UVB má vlnovou délku v rozsahu 280 - 315 nm. Z celkového množství UV, které dopadá na Zemi, činí UVB záření 5%. UVB záření je filtrováno ozónovou vrstvou, rohovkou a oční čočkou. Jak UVA, tak UVB záření může způsobit zdravotní komplikace. UVB záření má největší vliv na vznik rakoviny kůže, případně způsobuje poškození zraku, jako je například šedý zákal či makulární degenerace.

  • UVC

Vlnová délka záření UVC je nižší než 280 nm. Toto záření je prokazatelně zhoubné. Naštěstí je absorbováno ozónovou vrstvou. V současné době se však z tohoto záření stává stale větší hrozba z důvodu tvorby ozónových děr.

Ochranou před poškozením zraku jsou kvalitní sluneční brýle s vhodným UV filtrem. UV filtr je samostatná vrstva a nemá nic společného s intenzitou nebo barvou slunečních brýlových čoček.

Všechny brýle zakoupené v GrandOptical mají potřebný UV filtr a splňují všechny požadavky hygienických norem.

Tenčení brýlových čoček

Brýlové čočky nad +/- 2,00 dioptrií nemusí v obrubě vypadat vždy esteticky. U spojných čoček (+) řešíme kritický bod středové tloušťky, kdežto u rozptylných čoček (-) řešíme kritický bod okrajové tloušťky. Proto je pro úpravu tloušťky kritických bodů vhodné volit čočky tenčené.

Tenčení brýlových čoček lze provést několika způsoby. V případě spojných čoček (+) lze použít vyšší index lomu, asférickou plochu nebo nejmenší použitelný průměr. V případě rozptylné čočky (-) nelze pracovat s průměrem čočky, ale pouze s indexy lomu. U vyšších indexů a vyšších dioptrií lze využít i asférickou plochu. U tórických čoček pro korekci astigmatismu volíme úpravu dle součtu předepsaných hodnot.

  • Asférické brýlové čočky

Plochy brýlových čoček se dělí na sférické a asférické. Sférická plocha je kulová. Znamená to, že každý bod plochy má stejný poloměr se společným středem. Asférická čočka má v každém bodě plochy vlastní poloměr zakřivení, přičemž v konstrukci dochází k oploštění křivky při zachování stejné dioptrické hodnoty.

Stejně, jako vzniká tórická plocha rotací dvou na sebe kolmých křivek, lze vytvořit atórickou plochu rotací dvou na sebe kolmých asférických křivek. Čočka s asférickou plochou se jeví plošší a vykazuje lepší optické vlastnosti, obraz se k okrajům méně deformuje.

 

Typy brýlových čoček

Brýlové čočky se používají ke korekci dvou stavů - refrakční vady oka a presbyopie. V případě refrakční vady je třeba nahradit nedostatky optického aparátu oka brýlovou čočkou. Dál se oko chová zcela přirozeně,
tj. akomoduje na všechny vzdálenosti. V případě presbyopie, stavu, kdy dochází k úbytku zaostřovací schopnosti, je třeba nahradit chybějící akomodační výkon.

Brýlové čočky lze volit jednoohniskové a víceohniskové. Zatímco běžné refrakční vady řešíme jednoohniskovými čočkami, čímž „pouze“ nahradíme dioptrickou nedostatečnost oka, v presbyopickém věku s ubývající schopností zaostřovat řešíme pohled do tří zón - do dálky (např. řízení motorového vozidla), na střed (např. práce na počítači nebo vaření) a do blízka (čtení nebo navlékání nitě do jehly, jemná práce v dílně atp.). Při výběru typu brýlové čočky je nejdůležitější ujasnit si, jak chceme brýle používat, které zóny jsou pro nás důležité.

Jednoohniskové brýlové čočky

Jednoohniskové čočky se používají ke korekci refrakčních vad, kdy se dioptriemi nahrazují nedostatky optického aparátu. Se správnou korekcí vykonává oko všechny přirozené funkce bez obtíží. V případě presbyopie používáme jednoohniskové čočky jako jednozónové, to znamená, že je využíváme pro danou konkrétní vzdálenost. Vhodné jsou pro ty, kdo chtějí dlouhodobě využívat blízkou pracovní vzdálenost.

Bifokální brýlové čočky

Bifokální čočky jsou tzv. dvouzónové. Lze je využít pro zónu do dálky a do blízka, střední zóna bývá rozostřená. Nevýhodou je skok obrazu, který vzniká na rozhraní dvou dioptrických hodnot a viditelný přechod mezi hodnotami do dálky a do blízka. Jsou vhodné pro osoby, které nepotřebují pozorovat předměty ve střední zóně a kterým z estetického hlediska nevadí viditelný přechod mezi zónou do dálky a zónou do blízka.

Progresivní (multifokální) brýlové čočky

Progresivní brýlové čočky umožňují pozorování objektů ve všech vzdálenostech plynule bez skoku obrazu. Z estetického hlediska není předěl mezi dioptrickými hodnotami patrný. Jsou nejlepší volbou pro osoby, které potřebují vidět kvalitně na všechny tři zóny a to i v případě, že do dálky dioptrické hodnoty nepotřebují. V presbyopickém věku jsou vynikající náhradou nedostatečného akomodačního výkonu. Člověk využívající výhod progresivních čoček může bez rušení řídit auto, vidí pohodlně palubní desku i navigaci a následně může bez zbytečné výměny brýlí i číst.

V praxi se setkáváme se dvěma výrazy, kterými tuto čočku nazýváme – multifokální nebo progresivní. Rozdíl mezi těmito názvy i typem čoček je historicky technologický. Multifokální čočky vycházely z principu bifokální a následně trifokální čočky, tj. spojení dvou resp. tří dioptrických segmentů.  Dále se ve vývoji postupovalo tak, že se postupně přidávaly další dioptrické úseky. Vzhledem k tomu, že technologie byla nová a jedinečná, uživatel nemohl postřehnout drobné posuny obrazů při přechodu z jednoho segmentu na druhý. Čím méně segmentů, tím výraznější skok obrazu, což se projevuje hlavně u bifokální čočky.

Dalším vývojem dosáhli výrobci toho, že přechody mezi dioptrickými hodnotami jsou plynulé. Vzhledem k plynule se zvyšující dioptrické hodnotě v průběhu čočky, byla tato čočka nazvána progresivní. Vzhledem k tomu, že se čočka neskládá z jednotlivých segmentů, nelze v jednotlivých bodech zaměřit dioptrickou hodnotu.

Kancelářské brýlové čočky

Kancelářské brýlové čočky umožňují pozorování v zónách na střed a do blízka. Jsou vhodné pro ty, kteří potřebují mít pohodlné vidění na počítač a do textu a nepotřebují dioptrie do dálky a jejich pracovní činnost pohled do dálky nevyžaduje.

 
Tyto stránky používají k poskytování služeb cookies. Pokračováním v prohlížení vyjadřujete souhlas s jejich používáním. Více informací. Souhlasím