Barva očí silně utváří vzhled člověka a je důležitým identifikačním znakem. To, jakou barvu očí člověk má, závisí na různých faktorech. Přečtěte si v našem článku víc.

Barvy očí na první pohled

Barevnost očí je u každého člověka jedinečná a může se skládat z mnoha barevných nuancí. Přirozená základní paleta je:

1. Hnědá

2. Zelená

3. Modrá

4. Šedá

5. Mix barev

Zhruba 90 procent všech lidí na celém světě má hnědé oči. Tato barva je totiž zvláště dominantně dědičná. Nejvzácnější barva očí je naopak zelená, vyskytuje se pouze u dvou procent lidí. Zbývajících osm procent má modrou nebo šedou barvu očí nebo smíšený tón.

V závislosti na kontinentu se různé barvy očí vyskytují s různou frekvencí. Například v Latinské Americe jsou modré oči považovány za ideál krásy, protože jsou tam velice vzácné. Na druhou stranu v severoevropských zemích, jako je Švédsko nebo Finsko, je světlookých lidí mnohem víc. A třeba v Estonsku je modrookých 99 procent obyvatel.

Jak vzniká barva očí

Barva očí se vytváří v duhovce. Barva duhovky závisí na látce melaninu. Melaniny jsou tmavě hnědé, nažloutlé nebo načervenalé pigmenty. Jsou produkovány speciálními buňkami oka nazývanými melanocyty. U lidí jsou melaniny zodpovědné také za zbarvení kůže či vlasů. Pokud je těchto pigmentů v duhovce hodně, je hnědá a výrazně zbarvená. Při nízkém podílu melaninu je však duhovka pouze slabá a světle zbarvená. Pak se jeví jako zelená až modrá nebo šedá.

Bezprostředně po narození není barva očí ještě jistá. Mnoho světlých miminek má zpočátku modré oči. Důvodem je, že v jejich duhovce není tolik pigmentu. V prvních měsících života se tak krátkovlnné modré světlo z okolí odráží v bezbarvé duhovce dítěte, takže jeho oči vypadají jasně modré. Postupem času se obsah melaninu zvyšuje a modř očí ztmavne nebo se změní na šedou, zelenou nebo hnědou.

Jak funguje dědičnost barvy očí?

Jakou barvu očí člověk dostane, je dáno geneticky. Naši děti je tak mohou zdědit po nás. Geny ovlivňují, kolik melaninu naše tělo produkuje a zda duhovka získá světlejší nebo tmavší odstín. Vědci předpokládají, že na vývoji individuální barvy očí se podílí zhruba 16 variant genů.

Barva očí dítěte závisí především na barvě očí rodičů. Hnědé a zelené barvy očí se dědí dominantně, zatímco šedé a modré nuance se dědí recesivně. Zjednodušeně to znamená, že charakteristické „hnědé oči“ nebo „zelené oči“ jsou obzvláště asertivní a vytlačují recesivní barvu očí modrou nebo šedou.

Takto dominantní jsou různé barvy očí v dědičnosti v sestupném pořadí: hnědá > zelená > modrá > šedá.

Jakou barvu očí může mít vaše dítě?

Barvu očí potomka nelze spolehlivě předpovědět. Na základě barvy očí obou rodičů však lze vypočítat pravděpodobnost konkrétní barvy očí u miminka. V tabulce níže si můžete přečíst pravděpodobnost, že vaše dítě bude mít určitou barvu očí.

Může mít dítě úplně jinou barvu očí než rodiče?

Ano. Geny odpovědné za barvu očí obsahují dvojitou sadu chromozomů z otcovských a mateřských dědičných faktorů. Kromě viditelné, dominantní barvy očí (fenotypu) má tedy každý člověk ještě druhou recesivní, „neviditelnou“ barvu očí (genotyp). Dítěti se předává viditelná i neviditelná genetická informace. Proto se může stát, že je dítě zelenooké, i když jsou oba rodiče hnědoocí. Navíc dědičnost barvy očí může přeskočit generaci.

Rodí se všechna miminka s modrýma očima?

Ne. Děti se světlou pletí často začínají s modrýma očima, protože pigment v jejich duhovkách se vyvíjí až časem. Děti s tmavou kůží se naopak obvykle rodí s hnědýma očima. Mají přirozeně vyšší podíl melaninu, který již v děloze ztmavuje pokožku, vlasy a oči. Jedna studie zjistila, že 63 procent dětí na celém světě se rodí s hnědýma očima, 20,8 procenta s modrýma očima, 5,7 procenta se zelenohnědýma očima a zbytek s nedefinovatelným odstínem nebo jinou barvou očí.

Kdy se rozhoduje o barvě očí dítěte?

Přibližně po 18 měsících má dítě konečnou barvu očí. Pak se to změní jen výjimečně. Rodiče by měli vzít své dítě k očnímu lékaři, pokud se barva očí dítěte výrazně změní po prvním až druhém roce života. Lékař dokáže vyloučit vzácná onemocnění nebo záněty duhovky.

Abnormality barvy očí

Někteří lidé mají velmi světlé nebo dokonce dvě různé barvy očí:

Albinismus

Albinismus je vrozená porucha tvorby melaninů. Lidé s albinismem mají tedy výrazně méně barevných pigmentů, takže jejich kůže, vlasy a oči jsou velmi světlé. Zbarvení duhovky se může pohybovat od světle modré až po světle hnědou. Při plném albinismu jsou oči světle modré, téměř růžové. Ale to se stává velmi zřídka.

Heterochromie duhovky

U lidí a zvířat s tzv. heterochromií duhovky má každé oko jiné zbarvení. Například jedno oko může být modré a druhé zelené. Důvodem je, že pigmentace v jednom z očí je narušena. Obě oči mají různé množství pigmentu a tedy dvě různé barvy. Většinou jde jen o fascinující rozmar přírody. Ve vzácných případech může heterochromie souviset i se závažnými onemocněními. Jedním ze slavných lidí s heterochromií je zpěvák a herec David Bowie.

Mění se barva očí v průběhu života?

Obvykle ne. Přesto se může stát, že se pigmentace duhovky časem změní, například s věkem. Toto zjištění bylo spíše náhodným výsledkem studie dvojčat v Louisville z roku 1997. V rámci této studie vědci mimo jiné zaznamenali barvu očí dvojčat. Když později vlastnosti dvojčat porovnali, zjistili, že některá během šesti až devíti let změnila barvu očí o dva odstíny.

Dokážete si sami změnit barvu očí?

Ne. Pokud ale přesto chcete jinou barvu očí, můžete jednoduše použít barevné kontaktní čočky. Jsou k dispozici v široké škále odstínů, s dioptrickými čočkami nebo bez nich. Hnědé oči se během okamžiku stanou jasně modrými nebo tajemně zelenými.

Proč mají lidé z Asie a Afriky nejtmavší oči?

Tmavé oči jsou méně citlivé na světlo a lépe chráněné před sluncem než světlé oči, protože tmavá pigmentová vrstva zajistí, že se do oka dostane méně světla. Vědci proto předpokládají, že tmavá barva očí má chránit lidi v oblastech s velkým množstvím slunce, jako je Afrika a Asie, před intenzivními škodlivými UV paprsky.