Samozabarvovací dioptrické brýle, které umí být v kanceláři čiré a venku se změnit na různě tmavé sluneční. Chytrá věc, která umí život zpříjemnit. Největší výhoda je, že o nich nemusíte přemýšlet nebo je nějak nastavovat. A jejich nevýhodou může být vlastně totéž.

Pokud během dne často střídáte vnitřní a venkovní prostory, dávají dobrý smysl jako jedno řešení pro většinu běžných situací.

Samozabarvovací brýle reagují většinou na UV

Tohle je věc, která není moc známá. Standardně molekuly v brýlích reagují na UV složku světla. Proto tam, kde sklo velkou část UV odfiltruje, mohou být čiré (typicky v kanceláři) nebo se zabarvit jen mírně (v autě), přestože je tam světla hodně. Existují i výjimky, ale k nim se dostaneme níž.

Reakce na UV je rychlá, třeba Transitions® GEN S se zabarví během několika desítek vteřin. Když pak vstoupíte do prostoru, kde UV téměř není, během jednotek minut přejdou opět do čirého stavu.

Úplně na konci jsme přidali hodně technický odstavec, který mechanismus vysvětluje v detailu. Není to nutné, ale možná docela zajímavé. 😊

  
Venku ztmavnou, uvnitř zase budou čiré

Vyrazíte z domu do práce a jakmile jste na ulici, skla dostanou „dávku“ UV záření a během desítek vteřin se z nich stanou sluneční. To, jak moc ztmavnou, závisí hlavně na množství UV záření, roli ale hraje také třeba teplota.

Při silném slunci se mohou dostat až na zatmavení stupně 3. Takové čočky propouštějí jen 8–18 % viditelného světla a hodí se i do opravdu jasného dne. Nad tím už je jen stupeň 4, určený třeba do vysokých hor nebo do pouště.

Když pak vejdete do kanceláře nebo do obchodu, brýle začnou automaticky zesvětlovat. Tenhle proces je o něco delší a úplně přesný čas se říct nedá, protože závisí třeba na teplotě nebo konkrétním materiálu čočky. Při testování Transitions® GEN S se ale při 23 °C dostaly brýle zpět na 70% propustnost světla za méně než dvě minuty.

Obecně platí, že při vyšších teplotách je proces návratu do čirého stavu rychlejší (což se hodí hlavně během horkých letních dnů).

 
Transitions® XTRActive

Existují ale i samozabarvovací čočky, které nereagují jen na UV, ale také na část viditelného světla. Příkladem jsou Transitions® XTRActive. Díky tomu se mohou zabarvit i za čelním sklem auta, které většinu UV odfiltruje. Zároveň se venku dokážou zabarvit výrazněji než běžné každodenní fotochromatické čočky. Hodí se proto hlavně lidem, kteří jsou citlivější na světlo nebo se často pohybují v opravdu jasném prostředí. Uvnitř nejsou úplně bezbarvé, zůstává na nich lehký ochranný odstín. Existují i ve variantě s polarizační vrstvou, která účinně blokuje odlesky.

Transitions® Drivewear

Ještě více na řízení jsou zaměřené Transitions® Drivewear. Ty kombinují samozabarvovací technologii s trvalou polarizací a reagují jak na UV, tak na viditelné světlo, takže fungují i za čelním sklem. Nejsou ale určené jako běžné čiré brýle do interiéru. Mají stále určitý základní odstín a podle světelných podmínek mění barvu od olivově zelené přes měděnou až po tmavě hnědou. Jde tedy spíše o adaptivní sluneční brýle určené hlavně pro řízení a pobyt venku.

Co si vybrat?

Pokud chcete brýle, které budou uvnitř úplně čiré a venku se automaticky změní na sluneční, a současně vám nevadí, že návrat k čirému stavu bude chvilku trvat, jsou běžné samozabarvovací čočky velmi dobrá volba.

Pokud chcete jedny brýle na celý den a zároveň potřebujete, aby se výrazněji zabarvovaly i v autě, dávají smysl Transitions® XTRActive. Uvnitř si zachovávají lehký odstín, zato reagují i na část viditelného světla a za čelním sklem se proto dokážou zabarvit víc než běžné samozabarvovací čočky.

Transitions® Drivewear jsou naopak vhodné hlavně tehdy, pokud hledáte adaptivní sluneční brýle pro řízení a pobyt venku. Třeba na dovolenou u moře, kam jedete autem: za volantem se přizpůsobí světelným podmínkám a po vystoupení můžete rovnou pokračovat do města nebo na pláž bez výměny brýlí. Do interiéru ale nejsou určené jako běžné čiré brýle.

Fotochromatické molekuly

Brýlové čočky obsahují takzvané fotochromatické molekuly, proto se také říká „fotochromatické brýle“. Jde o organické sloučeniny, u moderních čoček typicky například z rodiny naftopyranů. Jejich zvláštností je, že mohou vratně měnit svoji strukturu podle toho, jaké záření na ně dopadá.

U často používaných naftopyranových sloučenin je molekula v neaktivním stavu „uzavřená“ a téměř neabsorbuje viditelné světlo. Po absorpci UV záření se jedna z vazeb v její struktuře rozpojí a molekula přejde do otevřené formy. Tím se zároveň změní její elektronová struktura – vznikne rozsáhlejší takzvaný konjugovaný systém, ve kterém jsou elektrony rozloženy přes větší část molekuly.

A právě to změní barvu. Otevřená forma už absorbuje i určité vlnové délky viditelného světla. Část světla tedy čočkou neprojde a ta se nám začne jevit jako tmavá.

Otevřená forma přitom není trvale stabilní. Jakmile aktivační záření zmizí, molekuly se působením tepelné energie postupně vracejí do své původní uzavřené formy a čočka znovu zprůhlední. Celý proces je vratný a může se opakovat znovu a znovu.