Český název krátkozrakost mluví o krátkém zraku, tedy o očích, které vidí dobře na blízko, ale na střední a delší vzdálenosti už mají se zaostřením problém. Kromě jiného je zaostřování i namáhavé a není výjimečné, že pak člověka může v důsledku i bolet hlava. Řekové dali krátkozrakosti jiný název: myopia, tedy „zavřené oči“. I tohle má své vysvětlení. Krátkozrací lidé totiž často při zaostřování mhouří oči a zužují je do podoby štěrbiny.

Proč vidíme špatně do dálky?

A proč tedy někdy vidíme špatně do dálky? Obvyklou příčinou je, když to pojmeme trochu zjednodušeně, že je oko moc dlouhé směrem dozadu. Místo toho, aby se světlo zaměřilo na sítnici, zaměří se o kousek před ní a věci ve větší dálce se pak jeví rozmazaně. Technicky je jejím opakem dalekozrakost. Výjimečně mohou tenhle stav způsobit i jiné nepravidelnosti, třeba příliš silná rohovka v poměru k oku, ale „dlouhé oko“ je zdaleka nejčastější. Správně nastavené brýle nebo čočky zaostření opraví tak, aby se obraz zobrazoval na sítnici správně.

Oko je maličký orgán složený z maličkých dílků. Stačí, aby bylo oko delší o jeden milimetr a k opravě jsou potřeba tři dioptrie! To už jsou docela silné brýle…

Samotná krátkozrakost se obvykle projevuje, jak člověk roste a oko nabývá více onoho prodlouženého tvaru. Nejčastěji vzniká kolem doby, kdy dítě začne chodit do školy, tedy kolem šesti let věku. S tím, jak tělo (a s ním i oko) dál roste, obvykle se vada zhoršuje a zhruba do 25 roků se pak ustálí. Meziroční zhoršení, hlavně v období puberty, může být dost velké. Klidně i o tři a více dioptrií. Jestli tedy platí, že je dobré chodit pravidelně na měření zraku, u dětí a mladých lidí s už zjištěnou vadou to platí dvojnásob.

Krátkozrakost se značí jako "minus"

Pokud vám optometrista nebo oční lékař zjistí krátkozrakost, budete mít u počtu dioptrií vždy znaménko „minus“. Podle počtu pak budete vědět, o jak silnou vadu jde. Do mínus tří dioptrií jde o nízkou, do mínus sedmi o střední a pod mínus sedm už o těžkou krátkozrakost.

Přestože oční vada je velmi často dědičná, zrovna krátkozrakost se považuje i za civilizační chorobu. Důvod je prostý: moderní člověk tráví příliš času jen zaostřováním na blízko – na čtení, psaní, počítač a v posledním čase i mobil, navíc v menších místnostech. A to pak vede k fyzickým změnám v oku.

A zrovna tato vada dokáže být nejen nepříjemná, ale i nebezpečná. Hlavně když řídíte auto nebo třeba jedete rychle na lyžích z vysokého kopce, bez ostrého vidění věcí před sebou si rozhodně říkáte o malér.

Jestli máte tedy u sebe nebo dětí podezření (nebo už diagnózu) krátkozrakosti, určitě neváhejte a zajděte si na měření zraku a vyberte si brýle či kontaktní čočky, které vám pomohou.

Pokračujte ve čtení

Dalekozrakost