Úvodem si řekněme, že vysušující horko a prašné prostředí zhoršují vidění všem, včetně těch, kteří žádnou refrakční vadu nemají. Pro lidi s astigmatismem to ale bývá subjektivně horší kvůli tomu, že k mírně rozmazanému obrazu vlivem této vady se přidávají další faktory.

Co je astigmatismus?

Velmi zjednodušeně je to „šišaté oko“, tedy stav, kdy rohovka nebo čočka nemají dokonale kulovitý tvar. To způsobuje, že oko láme světlo v různých úhlech odlišně. To je jiné než krátkozrakost nebo dalekozrakost, u nichž se láme světlo do stejného místa před nebo za sítnici. V praxi se projevuje tak, že obraz je neostrý nerovnoměrně, a to na dálku i na blízko. Písmena mají stíny, hrany předmětů jsou roztažené a světelné body působí protáhle. Více detailů lze najít v našem článku o astigmatismu.

Při odborném měření zraku se pozná jednoduše, ale existují i způsoby, jak si člověk může astigmatimus otestovat sám. Typicky spočívá v koukání z několika desítek centimetrů na obrazec s paprsky a sledování, zda jsou vidět ostře a bez rozmazání.

Určitě je rozumné sledovat, zda astigmatismem netrpí dítě, protože může vést k bolestem hlavy, únavě očí po škole a čtení nebo k záměně písmem a čísel. Pokud tyto jevy u dítěte pozorujete, vezměte ho k očnímu lékaři (optometristé v ČR dětem měřit zrak nemohou).

Jak se astigmatismus řeší?

Brýlemi s tzv. cylindrem a osou. Přesněji tedy brýlemi nebo kontaktními čočkami, protože i ty umí tento problém účinně řešit. Zatímco „normální“ brýle na blízko nebo na dálku mají v celé ploše stejné dioptrie (tzv. mohutnost), u cylindrických brýlí se dioptrie v různých úhlech liší a tím zajišťují, aby se obraz sbíhal správně. Všechny tyto údaje jsou součástí brýlového (a čočkového) předpisu, který člověk dostane jako výsledek měření zraku.

Astigmatismus lze řešit i operací, obvykle spolu s korekcí dalších vad, jako je krátkozrakost. Variant je víc, od laserových úprav tvaru rohovky po vkládání nitrooční čočky. Výhoda je jasná, zbavení se nutnosti nosit brýle. Nevýhodou může být, že i po operaci se někdy zrak dál mění. Cenově je potřeba počítat s desítkami tisíc korun a faktem, že tyto zákroky standardně zdravotní pojišťovny nehradí.

Horko, prach a náš zrak

Problém není ani tak samotná vysoká teplota, jako její kombinace s nízkou vlhkostí vzduchu. Oči se rychleji vysušují a mají slabší vrstvu slzného filmu. A protože i touhle vrstvou prochází světlo, ovlivňuje to jeho rozptyl a ostrost obrazu. Po mrknutí se to může zlepšit, po pár vteřinách zase zhoršit.

Prašné prostředí je potíž hned ze dvou důvodů. Jednak prach oko dráždí, když se dostane na jeho povrch. Jednak se usazuje na brýlích a zhoršuje jejich funkčnost. Zvlášť nepříjemné to je, pokud jsou brýle navíc poškrábané.

Jak si v horku a prachu poradit?

Rady jsou dvě a obě docela jednoduché. Brát s sebou dva malé praktické pomocníky. Zvlhčující oční kapky, které pomohou očím lépe udržet film a také je vypláchnou od případných nečistot. Ty se na cestách budou hodit obecně do prostředí, jako jsou klimatizované místnosti nebo třeba letadlo. A pak speciální čistící utěrky na brýle, díky nimž je snazší je udržet čisté a funkční.

Je dobré myslet i na to, že pokud máte za ztížených podmínek horší, více rozmazané vidění, může být na vině i to, že se váš zrak v mezičase změnil a oči už potřebují jinou korekci. To se u refrakčních vad děje běžně a platí to i pro astigmatismus. Proto dává smysl alespoň jednou za dva roky si dojít na měření a zjistit, zda oči mají správnou podporu.