Zrak nás často varuje až v momentu, kdy už máme problém. Některé potíže ale přicházejí tiše, bez bolesti a bez varování. Mezi takové patří i zvýšený nitrooční tlak. Právě ten může být signálem začínajícího onemocnění, které ohrožuje zrak nenápadně, ale bohužel nevratně.

Co je vlastně nitrooční tlak?

Nitrooční tlak je tlak tekutiny uvnitř oka, který pomáhá udržovat jeho tvar a správné fungování. Za normální se považují hodnoty v rozmezí přibližně 10 až 21 mmHg. Pokud je tlak vyšší, může postupně poškodit oční nerv – což vede ke ztrátě zraku.

Pokud by vás zajímala zkratka mmHg, pak vězte, že znamená „milimetrů rtuťového sloupce“. Je to jednotka tlaku, která vychází z toho, jak vysoko daný tlak zvedne sloupec rtuti v manometru. Používá se běžně v lékařství u krevního tlaku (např. 120/80 mmHg nebo právě u nitroočního tlaku. 1 mmHg odpovídá přibližně 133,3 pascalům (Pa) v mezinárodní soustavě jednotek.

Proč je důležité o něm vědět?

Zvýšený nitrooční tlak sám o sobě není diagnóza, ale může být prvním příznakem glaukomu, tedy zeleného zákalu. Ten patří mezi vůbec nejzávažnější oční onemocnění. Co je nejzáludnější? V počátečních fázích si většina lidí žádných změn nevšimne. Vidění se mění pozvolna, periferní zrak se zužuje a ztráta je nenávratná.

Příznaky, které nepřijdou

Ve většině případů nemá zvýšený nitrooční tlak žádné příznaky. Oko nebolí, vidění se nemusí hned měnit. Jen výjimečně může člověk cítit tlak v oku, bolest hlavy nebo vnímat duhové kruhy kolem světel. Proto se na nitrooční tlak často přijde až pozdě a nebo náhodou při preventivní prohlídce.

Rizikové faktory pro zvýšený nitrooční tlak

Mezi nejčastější faktory, které zvyšují riziko, patří:

·         věk nad 40 let

·         genetická zátěž (glaukom v rodině)

·         cukrovka nebo vysoký krevní tlak

·         dlouhodobé užívání kortikoidů

Jak se nitrooční tlak měří?

Měření probíhá u očního lékaře pomocí tzv. tonometru. Existují různé metody – bezkontaktní (známé „pufnutí vzduchu“) nebo přesnější kontaktní přístroje. Samotné měření je rychlé, nebolestivé a může být součástí běžné oční prohlídky. Stejně jako chodíte pravidelně na měření zraku, je dobré chodit i na kontrolu k oftalmologovi.