Start školní docházky klade na zrak velké nároky. To je důvod, proč se projeví zrakové vady výrazněji právě v tomto období. Dá se to odhalit nejen v samotné škole, ale i doma. Řešení je dost jednoduché: jít k očnímu lékaři, který zrak zkontroluje a určí, o jakou vadu (nebo problém) jde a co s tím správně dělat.

Ve škole se zraková vada projeví

V předškolním věku se děti dost často nemusí tak dlouho soustředit na blízko nebo rychle střídat zaostření na blízko a na dálku. Ve škole je to jinak. Sešit, učebnice, psaní a čtení. A do toho opakované sledování toho, co píše učitel na tabuli.

Zatímco předtím jim případná vada nemusela tolik překážet, teď už to začíná být namáhavé. Projevuje se to pak únavou, ale i chybami, protože zkrátka písmena vidí neostře nebo zkresleně. Současně s tím ale samo dítě neví, že zrakovou vadu vůbec má, protože nemá, jak by srovnalo, jestli vidí „normálně“.

Jaké zrakové vady děti trápí?

Tohle si rozdělme na dvě skupiny. V jedné jsou refrakční vady, které spočívají velmi zjednodušeně v tom, že světlo, které projde přes rohovku a čočku, nedopadá přesně na sítnici. Ve druhé jsou poruchy vidění a spolupráce očí, nejčastěji šilhání a tupozrakost.

Refrakční vady:

• Krátkozrakost. Obraz se skládá před sítnicí a dítě vidí špatně do dálky.
• Dalekozrakost. Obraz se skládá za sítnicí a dítě má problém s viděním na blízko (což může za cenu únavy vyrovnávat zvýšeným zaostřováním), u vyšších vad ale i do dálky.
• Astigmatismus. Rohovka nebo čočka má mírně „šišatý tvar“ a výsledný obraz je zkreslený.

Lidé si často myslí, že pokud by dítě mělo silnější vadu, nejspíš by ji poznali už výrazně dříve. Mnohdy to pravda je, jenže to neplatí kategoricky. Zvlášť když se vada týká jen jednoho oka a mozek si pomůže tím, že se začne spoléhat hlavně na to druhé.   

Další zrakové vady:

• Šilhání. Oči mají problém spolupracovat a soustředit se na jeden bod. Mozek dostává dva různé obrazy, které má potíž spojit do jednoho, takže může začít obraz z jednoho oka potlačovat.
• Tupozrakost. Vidění jednoho oka se nevyvine stejně dobře jako druhého, třeba protože potřebuje výrazně jinou dioptrickou korekci nebo v důsledku šilhání.

Stojí za doplnění, že některé typy šilhání se projeví už u miminek, jiné ale mohou začít až později nebo se až později odhalí. Ostatně, existuje i šilhání u dospělých. To může být pozůstatkem z dětství, ale může vzniknout i nově, například při poruše okohybných nervů nebo při onemocnění štítné žlázy.

Jak můžete zrakovou vadu u dítěte rozeznat

Nejsnadnější situace je, když vám to na dotaz řekne. Pokud je zpětná vazba ze školy, že dítě hůř čte nebo píše, stojí za to se jednoduše zeptat, zda písmena v učebnici a na tabuli dobře vidí a případně si to s ním rovnou ověřit. Ne každé špatně napsané písmeno musí být důsledek zrakové vady. Někomu se prostě tvarově podobné znaky ze začátku pletou. Když vám ale přímo řekne, že špatně vidí text na tabuli, je směr zkoumání problému jasný.

Současně můžete pozorovat některé jevy, které jsou u zrakových vad dost časté. Čeho byste si tedy mohli všimnout?

• Chodí blízko k televizi nebo si drží knížku blízko u očí.
• Naklání hlavu, případně si jedno oko zakrývá.
• Mhouří oči při pohledu do dálky.
• Při čtení přeskakuje slova nebo řádky.
• Čtení, psaní nebo kreslení ho rychle unaví.
• Stěžuje si po škole na únavu nebo bolest hlavy.
• Vyhýbá se úkolům, které by byly pro zrak náročné.
  

Jak zrakové vady u dítěte řešit

Základní krok je objednat se k dětskému očnímu lékaři. Tady stojí za doplnění, že většina dospělých si nechává měřit zrak v optice, ale u dětí to bez oftalmologa nejde. Navíc vy budete potřebovat nejen měření, ale i celkové vyšetření. Pokud vás to zajímá víc v detailu, máme tu i článek, jak vyšetření u dětí probíhá.

Dobrá zpráva je, že většinu běžných zrakových vad dnes umíme řešit.

U refrakčních vad jsou základním řešením správně nastavené dětské brýle. Lékař sestaví po vyšetření předpis a vy si s ním dojdete do optiky, kde už vyberete vhodné obruby a typ skel. Optika pak skla (odborně přesněji „čočky“) zasadí a je hotovo.

Na dětské brýle navíc přispívají zdravotní pojišťovny. Výše a podmínky úhrady se liší podle věku dítěte a typu korekce, proto je dobré podívat se na aktuální pravidla. Některé zdravotní pojišťovny mohou mít navíc i vlastní bonusové příspěvky z fondů prevence.

Řešením samozřejmě mohou být i kontaktní čočky, pokud s nimi dítě nemá problém a zvládne bezpečnou manipulaci. Část dětí je i preferuje jako variantu třeba na sport.

U tupozrakosti je potřeba přimět mozek, aby víc používal slabší oko. Typicky se proto na určitou dobu zakrývá silnější oko okluzorem. U šilhání záleží na jeho typu. Někdy pomohou brýle nebo cvičení, jindy je potřeba další léčba, výjimečně operace.

Co nepodceňovat?

• Že se dítěti zrak v čase mění a po nějakém čase (který vám lékař určí) byste měli opět přijít na kontrolu.
• Že by dítěti měly brýle sedět a mělo je mít rádo. Je to i věc psychiky, proto ji nepodceňujte.