Presbyopie je přirozená změna zraku, kdy oči postupně ztrácí schopnost pohodlně zaostřit na blízko. Typicky se začne projevovat po čtyřicítce, člověk si odtahuje text dál, aby ho přečetl, a po delším čtení ho bolí oči nebo hlava. Pomáhají brýle na čtení, protože přidají plusovou sílu pro blízké vzdálenosti.

Adice je právě tento přídavek do blízka. Jednoduše řečeno, je to hodnota, která se přidává k brýlím do dálky, aby bylo možné pohodlně číst. U progresivních skel je adice rozdíl mezi částí do dálky a částí do blízka.

Důležité je neplést si adici s pracovní vzdáleností. Adice se nastavuje pro blízkou práci, typicky čtení. Pracovní vzdálenost se naopak často používá pro střední vzdálenosti, například práce u monitoru, na stole, v kuchyni nebo v dílně. Proto se v praxi řeší dvě věci zvlášť, čtení na blízko a práce na střední vzdálenost.

Proč stejné čtecí dioptrie nefungují všem

U čtení rozhoduje, jak blízko skutečně čtete. Čím blíž je text, tím vyšší podporu oči potřebují. Někdo čte přirozeně dál od očí, někdo naopak blíž, a to samo o sobě může znamenat rozdíl v tom, jak silné brýle budou příjemné. Další rozdíl je v tom, kolik komu ještě zbylo schopnosti zaostřit, tedy akomodace. Ta se u lidí liší, i když jsou stejně staří. Při volbě adice se obvykle nechává určitá rezerva, aby člověk neměl při čtení pocit, že je pořád na hraně, a oči se zbytečně neunavovaly. Tato rezerva není něco, co by se nastavovalo, je to princip, podle kterého se volí pohodlná korekce.

Velkou roli hraje také světlo. Zornice se zmenšuje nebo zvětšuje hlavně podle osvětlení. V dobrém světle se zornice zmenší a roste hloubka ostrosti, takže někdo přečte text i s nižší podporou. V horším světle se zornice zvětší a rozostření se projeví dřív. Proto může mít člověk pocit, že přes den vidí dobře, ale večer už stejný text bez brýlí nedá.

Do výsledku se promítají i rozdíly mezi očima a astigmatismus. Hotové čtecí brýle mají obvykle stejnou dioptrii pro obě oči a neřeší cylindr, takže u části lidí budou jen kompromis. Člověk s nimi sice přečte, ale nebude to příjemné, může mít únavu nebo pocit, že obraz není úplně čistý. A u vyšších dioptrií může hrát roli i to, jak brýle sedí na obličeji, protože vzdálenost skel od oka ovlivňuje výsledný efekt.

Práce u počítače a brýle

Samostatná kapitola je práce u počítače. Monitor není typická čtecí vzdálenost, je to střední vzdálenost. Proto pro dlouhou práci u monitoru často nefungují ani běžné čtecí brýle, ani univerzální progresivní brýle tak pohodlně, jak by člověk čekal. Čtecí brýle jsou obvykle moc silné, člověk je pak nucený sedět nepřirozeně blízko a hrbit se. U progresivních brýlí může být zase problém, že na monitor člověk kouká přes část skla, která není ideální pro jeho konkrétní vzdálenost a výšku obrazovky, a začne zaklánět hlavu nebo hledat ostřejší zónu.

Proto existují pracovní, někdy kancelářské multifokální brýle. Ty jsou navržené pro blízko a střední vzdálenosti, tedy typicky čtení a práce u obrazovek, a nejsou určené na řízení a dálku. U lidí, kteří tráví hodně času u počítače, to často znamená výrazně větší komfort než univerzální řešení.

Pokud chcete, aby brýle seděly opravdu na míru, je potřeba si ujasnit dvě základní věci. Jak daleko běžně čtete, a na jakou vzdálenost nejčastěji pracujete během dne. Podle toho se pak volí buď čtecí brýle, nebo progresivní skla, nebo pracovní řešení do kanceláře.